na Blog.cz

Podnětem k sepsání těchto veršů mi byla debata na jednom diskuzním fóru, kde přišla řeč na básnickou formu tzv. limericků, což jsou krátké vtipné básničky pojednávající o nějakých lidech z určitého města, kteří se vyznačují vykonáváním nějaké zvláštní činnosti.

Pojmenování těchto básniček má svůj základ ve jméně irského města Luimneach aneb Limerick. Tudíž se přímo nabízí umístit děj do tohoto města. No a ode mě se nedá čekat, že bych se tématu železné dráhy nějak vyhýbal. Tak vznikla první sloka této básně. Další potom následovaly pro další irská města.

Vděčným objektem uměleckého ztvárnění je prase neboli vepř. Je to takové milé zvířátko a velmi snadno se kreslí. Daleko snáze než třeba kůň. Stačí načrtnout pěkný rypáček a se zbytkem si člověk vlastně může dělat, co chce.

Na kolejích lze někdy spatřit všeljaké vozidla, vozítka a vozejčky, na kterých se dopravuje materiál pro stavbu tratí, zařízení pro údržbu či chlapíci v oranžových dresech. Cestující to nevozí, ale přesto to má zásadní význam pro kolejovou dopravu. Do této kategorie patří pár následujících obrázků.

Tato básnička začala jako překlad známé lidové písně Já do lesa nepojedu. V prvních dvou verších vyjadřuje totéž, dále však se od předlohy odchyluje a směřuje tam, kam ukázal první nápad na rým -- do anglických lesů.