Podnětem k sepsání těchto veršů mi byla debata na jednom diskuzním fóru, kde přišla řeč na básnickou formu tzv. limericků, což jsou krátké vtipné básničky pojednávající o nějakých lidech z určitého města, kteří se vyznačují vykonáváním nějaké zvláštní činnosti.
Pojmenování těchto básniček má svůj základ ve jméně irského města Luimneach aneb Limerick. Tudíž se přímo nabízí umístit děj do tohoto města. No a ode mě se nedá čekat, že bych se tématu železné dráhy nějak vyhýbal. Tak vznikla první sloka této básně. Další potom následovaly pro další irská města.
Plešatý strojvůdce z Limericku
jezdíval s mašinou po chodníku.
Sedě nad tuplákem,
stroj svůj i s uhlákem
nechával opřený u patníku.
Přednosta stanice v Galwayi
pojídal sardinky v oleji.
Dával si do misek
mazivo z ložisek
za depem na páté koleji.
To jeden traťovák z Mullingaru
v hospodě vyhrával na kytaru;
po třetí flašce
počítal pražce
na vlečce místního lihovaru.
Dublinská průvodčí od rychlíků
s topičem dělala erotiku.
Oba pak vytuhli
ve voze na uhlí;
našli je v rotačním výklopníku.
Předně poznamenávám, že nevím, jak vypadá kolejiště depa v Galwayi (Gaillimh) ani vlečky v Mullingaru (An Muillean gCearr). Vlastně ani nevím, zda ve druhém z jmenovaných měst je nějaký lihovar (ale je nepravděpodobné, že by tam byli na suchu)... ;)
Pro ty, kdož neví, co je rotační výklopník: uhlí se často vozí ve výsypných vozech, u nichž stačí otevřít klapky a celý náklad se sám vysype do nějakých trychtýřů či zásobníků vedle koleje. Pokud vám ho ale přivezou ve voze tzv. běžné stavby, který má plochou podlahu a klasické bočnice, tento postup použít nelze. Rotační výklopník je mohutné zařízení, které celý vůz vezme a podle podélné osy otočí, takže se náklad vysype. Používá se to např. v elektrárně ve Chvaleticích.
Zde hledá 