Vděčným objektem uměleckého ztvárnění je prase neboli vepř. Je to takové milé zvířátko a velmi snadno se kreslí. Daleko snáze než třeba kůň. Stačí načrtnout pěkný rypáček a se zbytkem si člověk vlastně může dělat, co chce.
Takováhle prasata jsem se naučil kreslit asi v osmé třídě základní školy. Velkým vzorem mi byl pan Špína, učitel fyziky na základce v Hradci Králové. Ne že by svým vzezřením nějak vepře připomínal; ale takhle je kreslil. Od něj jsem vlastně okoukal většinu tohohle stylu kreslení.
Prase je stvoření neskutečně variabilní, nejjednodušší jeho úpravou je přikreslení silných zubů a srsti, čímž se mění v prase divoké. Následující obrázek jsem načrtnul při přednášce, ale pak jsem ho raději zakryl, aby ho neviděl učitel a náhodou ho nenapadlo, že se mu možná malinko podobá...
Praseti se pak dají přidělávat všeljaká zařízení jako křídla a vrtule (to vystačí určitě na celý článek) nebo kola, lze jej zapřahat do povozů a znázorňovat v různých polohách a pohybech.
Stejně ale i prase je součástí potravní pyramidy, a tak na něj nakonec přijde řezník a nadělá z něj maso. Následující obrázek se zrodil v sešitu školních poznámek z termodynamiky a tepelných strojů.
Pokračování příště... :)
Zde hledá